Euro 2004: Krásný turnaj s hořkým koncem

Cesta českého týmu na mistrovství Evropy 2004 byla plná přesvědčivých výkonů. V kvalifikaci jsme ovládli skupinu, kde jsme čelili například Nizozemsku. Zápas v Praze se stal nezapomenutelným díky vítězství 3:1, kdy jsme soupeře přehráli jak herně, tak takticky. Díky těmto výkonům se Češi zařadili mezi favority turnaje.

Skupinová fáze: Srdce a zvraty

Turnaj začal pro český tým ve skupině smrti, kde čelil Lotyšsku, Německu a Nizozemsku. Každý zápas začínal dramatickým vývojem – Češi šli ve všech případech do nevýhody. S Lotyšskem jsme museli otáčet z 0:1, kdy Baroš a Heinz zařídili vítězství 2:1 v závěru. Proti Nizozemsku jsme ztráceli dokonce 0:2, ale díky jedinečnému týmovému duchu a ofenzivní explozi jsme otočili na 3:2. Němci nás sice dostali pod tlak, ale i zde jsme dokázali zvítězit 2:1. Tři zápasy, tři výhry – a to vše za neuvěřitelných okolností.

Legendární zápas s Nizozemskem

Zápas s Nizozemskem vstoupil do historie nejen českého fotbalu, ale celého Eura. Po rychlých gólech Boumy a van Nistelrooye to vypadalo na debakl, ale český tým se nevzdal. Poborský na pravé straně kouzlil, Nedvěd rozdával přesné pasy, a Baroš s Kollerem byli nezastavitelní. Koller snížil, Baroš vyrovnal a v závěru pak Šmicer trefil vítězný gól. Tato bitva ukázala sílu českého mužstva a do dnešního dne je považována za jeden z nejkrásnějších zápasů historie mistrovství Evropy.

Hladký postup do semifinále

Ve čtvrtfinále nás čekalo Dánsko. Češi byli v laufu a na hřišti dominovali od první minuty. Milan Baroš, král střelců turnaje, vstřelil dvě krásné branky a soupeře jsme porazili jednoznačně 3:0. Všichni věřili, že cesta za titulem je otevřená.

Řecká tragédie

Semifinále s Řeckem bylo pro český tým osudovým utkáním. Soupeř hrál defenzivně a agresivně, často na hraně pravidel. Rozhodčí Pierluigi Collina nechal několik ostrých zákroků bez povšimnutí, včetně faulů na klíčového hráče Pavla Nedvěda, který musel kvůli zranění střídat. Češi však stále byli lepším týmem, trefili tyč a měli více šancí, ale gól nepřišel. V prodloužení pak rozhodl tzv. „stříbrný gól“ Dellase po rohovém kopu. Český tým neměl šanci na odpověď, a sen o zlatu skončil.

Řecko na Euru 2004 vstoupilo do turnaje jako jeden z největších outsiderů, ale pod vedením německého trenéra Otto Rehhagela se postaralo o jednu z největších senzací v historii fotbalu. Rehhagel vsadil na pevnou defenzivu, precizní organizaci a maximální disciplínu, což dokonale kontrastovalo s ofenzivním stylem některých favoritů turnaje. Tato taktika přinesla Řekům vítězství nad Portugalskem v zahajovacím utkání, postup ze základní skupiny a triumfy nad Francií a Českem v play-off.

Taktika Karla Brücknera

Jedním z klíčových faktorů úspěchu na Euru 2004 byla bezesporu taktika trenéra Karla Brücknera. Proslul svým ofenzivním stylem hry, který dokázal efektivně využít mimořádný talent hráčů, jako byli Pavel Nedvěd, Karel Poborský nebo Milan Baroš. Brückner dokázal vytvořit systém, ve kterém každý hráč přesně věděl svou roli, a tým tak působil jako dokonale sladěný celek. Jeho flexibilita a odvaha byly vidět například ve chvíli, kdy se rozhodl nasadit mladé hráče v posledním zápase skupiny proti Německu. I s částečně obměněnou sestavou tým zvítězil 2:1, což ukázalo Brücknerovo strategické myšlení a schopnost připravit tým nejen na jednotlivé zápasy, ale i na dlouhodobý turnajový úspěch. Tento zápas také umožnil klíčovým hráčům odpočinout si před vyřazovacími boji, což se ukázalo jako skvělý tah. Brücknerův ofenzivní přístup nejen bavil diváky, ale také ukázal, že český fotbal dokáže konkurovat nejlepším týmům světa.

Hořkosladký turnaj

Euro 2004 bylo jedním z nejkrásnějších turnajů českého fotbalu. Tým kolem Nedvěda, Baroše, Kollera a dalších předvedl nezapomenutelné výkony, které ukázaly sílu zlaté generace. Přesto se na tento turnaj vzpomíná s hořkostí – přišli jsme tak blízko titulu, ale překážku v podobě Řecka jsme už nepřekonali.